Třetí říše Deutsches Reich (1933–43) Großdeutsches Reich (1943–45) ↓ 1933 – 1945 ↓ vlajka znak
Hymna: Das Lied der Deutschen, Horst-Wessel-Lied (de facto)
Motto: Ein Volk, ein Reich, ein Führer
geografie
hlavní město:	Berlín
obyvatelstvo
počet obyvatel:	69 314 000 v roce 1937
národnostní složení:	Němci, Rakušané
jazyky:	němčina
státní útvar
státní zřízení:	diktatura
měna:	Říšská marka
vznik:	převzetí moci říšským kancléřem Adolfem Hitlerem v roce 1933
zánik:	spojenecké jednotky obsadily říši po druhé světové válce roku 1945
předcházející státy: Výmarská republika Sárské teritorium První rakouská republika Slovenský štát Třetí francouzská republika Svobodné město Gdaňsk Království Jugoslávie nástupnické státy: Okupační zóna Polská republika Dočasná vláda francouzské republiky

Rozsah před druhou světovou válkou

Župní členění Třetí říše roku 1943

Třetí říše (německy Drittes Reich, do angličtiny překládáno jako Third Reich; alternativní názvy: Velkoněmecká říše od anšlusu Rakouska do konce druhé světové války), neboli nacistické Německo. Termín označuje období, kdy v Německu vládl národní socialismus, tedy od 24. března 1933 do 8. května 1945. Použití názvu mělo čistě ideologický, legitimační charakter a tento název nebyl používán po celou dobu Hitlerovy vlády.

Nacistické Německo se samo nazývalo Třetí říší v návaznosti na bismarckovskou druhou říši (od roku 1871) a první Svatou říši římskou (existovala do roku 1806). Chtělo se tak ztotožnit s údajně lepší minulostí.

V nacistické propagandě hrál pojem „Třetí říše“ svou roli jen krátkou dobu. Již od roku 1938 po připojení Rakouska byl upřednostňován pojem „Velkoněmecká říše“ (Großdeutsches Reich), a v červenci 1939 ministerstvo propagandy doporučilo pojem „Třetí říše“ nepoužívat. Důvodem byly posměšky odpůrců režimu, kteří Hitlerovu Tisíciletou říši parodovali jako Čtvrtou říši a nacistickému vedení vadilo i náboženské pozadí Svaté říše římské.

Úřední název nacistického Německa byl celou dobu „Německá říše“ (Deutsches Reich), po skončení války se však pojem Třetí říše vžil jako běžné označení Německa pro celé nacistické období 1933–1945.

[editovat] Pozadí názvu

Ve skutečnosti se jedná o náboženský pojem, který souvisí s chiliastickými hnutími a jehož užíval původně Jáchym z Fiore. Podle něj lze dějiny rozdělit do tří údobí či říší podle jednotlivých osob Trojice. Ve 20. letech 20. století byl tento pojem politicky zneužit při vzestupu NSDAP k moci. Ve své knize Das dritte Reich (1923) popsal Arthur Moeller van den Bruck autoritářskou utopii podle myšlenek národního socialismu, která měla povstat jako následník Německého císařství, které zaniklo s koncem první světové války.

[editovat] Literatura

• Tauchen, Jaromír. Právní postavení úřednictva ve Třetí říši. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, 3, od s. 245-249, 5 s. ISSN 1210-9126. 2007.
• Tauchen, Jaromír. Prosazení vůdcovského principu ve státním aparátu Třetí říše. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, no.2, od s. 159-164, 5 s. ISSN 1210-9126. 2007.
• Tauchen, Jaromír. Vývoj pracovního práva ve Třetí říši. In Právní a ekonomické problémy V. Ostrava : KEY publishing, 2008. od s. 129-137, 8 s. ISBN 978-80-87071-61-8.
• Tauchen, Jaromír. Žena v právním řádu Třetí říše. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita. Právnická fakulta, XVI, 1, od s. 81-86, 6 s. ISSN 1210-9126. 2008
• SHIRER, William L.. Vznik a pád Třetí říše. Praha : Naše vojsko, 2006. ISBN 80-206-0804-4. (Česky)
• Život ve Třetí říši. Praha : Naše vojsko, 2006. ISBN 80-206-0811-7. (Česky)

[editovat] Externí odkazy

• Mapy Velkoněmecké říše